Daně z investic: kdy neplatíte nic a kdy podáváte přiznání
Časový test 3 roky, hodnotový test 100 000 Kč, zrušený strop 40 milionů, dividendy i oznámení osvobozeného příjmu. Přehledně, s odkazy na zdroje.
Krátká odpověď zní: velká část drobných investorů nakonec neplatí z prodeje cenných papírů nic. Buď proto, že úhrn příjmů z prodeje za rok nepřesáhl 100 000 Kč, nebo proto, že papíry drželi déle než tři roky. Osvobození ale není totéž co „nemusím nic řešit“. Jsou situace, kdy se přiznání podat musí, a jedna situace, kdy se osvobozený příjem musí finančnímu úřadu ohlásit, i když se z něj neodvádí ani koruna. Tenhle článek prochází obojí.
Píšu ho z praxe, ne z pozice daňového poradce. U složitějších portfolií, zahraničních brokerů nebo velkých částek je konzultace s daňovým poradcem na místě — tady jde o to, abyste věděli, na co se ho ptát.
Dva testy, které o všem rozhodují
Finanční správa uvádí, že příjem z úplatného převodu cenného papíru je osvobozen ve dvou případech. První je hodnotový test: příjmy z úplatného převodu cenných papírů jsou osvobozeny, „pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč“. Druhý je časový test: osvobozen je příjem z převodu cenného papíru, „přesáhne-li doba mezi nabytím a úplatným převodem tohoto cenného papíru dobu 3 let“.
A teď to podstatné, na čem se lidé nejčastěji spálí. Finanční správa k tomu výslovně dodává, že osvobození z titulu výše příjmu a časového testu nelze kombinovat. Musíte si tedy vybrat jeden režim, ne si poskládat půlku z jednoho a půlku z druhého.
To je nejčastější nedorozumění, se kterým se u klientů setkávám. Zní logicky, že „když jsem vydělal pár tisíc, nic neřeším“, jenže zákon se dívá na to, kolik vám z prodeje přišlo, ne kolik vám z toho zbylo. Druhá věc, na kterou se zapomíná: hodnotový test se posuzuje za celé zdaňovací období dohromady. Šest prodejů po 25 000 Kč není šest malých osvobozených transakcí, ale 150 000 Kč v úhrnu.
Co se změnilo k 1. lednu 2026
Do konce roku 2025 platilo, že osvobození podle časového testu bylo shora omezené částkou 40 milionů korun za zdaňovací období. Podle tiskové zprávy Finanční správy z 5. ledna 2026 se od 1. ledna 2026 „ruší limit 40 milionů korun pro osvobození příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů a obchodních podílů, pokud byl splněn tzv. časový test“. Hodnotový test na 100 000 Kč zůstává zachovaný.
U kryptoaktiv je to jinak. Tatáž zpráva uvádí, že „u kryptoaktiv se limit 40 milionů korun nemění“. Pravidla pro kryptoaktiva se přitom v základu podobají cenným papírům: Finanční správa u nich uvádí stejný hodnotový test na 100 000 Kč a stejný tříletý časový test, s výjimkou elektronického peněžního tokenu, a to s účinností od 15. února 2025.
Zásadní je hlídat si rok. Prodeje uskutečněné v roce 2025 se posuzují podle pravidel roku 2025 — tedy včetně stropu 40 milionů — i když přiznání za rok 2025 podáváte až v roce 2026. Bez stropu jsou až prodeje cenných papírů a obchodních podílů uskutečněné od 1. ledna 2026.
| Situace | Cenné papíry (od 2026) | Kryptoaktiva (od 2026) |
|---|---|---|
| Úhrn příjmů z prodejů do 100 000 Kč za rok | osvobozeno | osvobozeno |
| Držba delší než 3 roky | osvobozeno bez horní hranice | osvobozeno do 40 mil. Kč |
| Držba kratší než 3 roky, úhrn nad 100 000 Kč | zdaňuje se | zdaňuje se |
| Kombinace obou testů | nelze | nelze |
Tabulka je zjednodušený přehled pro běžného drobného investora, ne úplný výčet výjimek. U cenných papírů zahrnutých do obchodního majetku a u podílů v obchodních korporacích platí odlišná pravidla, která sem nepatří.
Když osvobození neplatí: jak se počítá základ daně
Pokud neprojdete ani jedním testem, jde o ostatní příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů. Finanční správa uvádí, že základem daně je „příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení“. Výdajem je typicky pořizovací cena prodaných papírů a poplatky spojené s obchodem.
Pozor na ztráty. Finanční správa výslovně uvádí, že „jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží“. V rámci jednoho druhu příjmu si tedy ziskové a ztrátové obchody téhož roku vzájemně započtete, ale do minusu se dostat nelze a ztráta se nepřenáší do dalších let. To je praktický argument pro to, aby se prodeje neplánovaly na poslední týden v roce naslepo.
Výsledek pak vstupuje do celkového základu daně, na který se uplatňuje sazba 15 %, a nad zákonnou hranici odvozenou od průměrné mzdy sazba 23 %. Pokud si chcete napřed jen spočítat, kolik z portfolia vlastně za daný horizont vzniklo, poslouží investiční kalkulačka — daňovou část si pak na výsledná čísla naroubujete snáz.
Dividendy: tuzemské a zahraniční se chovají jinak
U dividend z tuzemských akcií je to administrativně nejjednodušší. Finanční správa řadí podíly na zisku obchodní korporace nebo podílového fondu mezi příjmy z kapitálového majetku podle § 8 a uvádí, že u nich daň sráží plátce zvláštní sazbou 15 %. Vy tedy dostanete částku už po zdanění a v přiznání ji neuvádíte.
Zahraniční dividendy jsou jiný případ. Ty srážkou v Česku nekončí — daňový rezident je uvádí do přiznání jako příjem z kapitálového majetku a daň zaplacenou v zahraničí řeší podle příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění, nejčastěji metodou zápočtu. Prakticky to znamená dvě věci: potřebujete doklad o dani sražené v zahraničí a musíte počítat s tím, že jedna zahraniční dividenda vám může povinnost podat přiznání založit sama o sobě.
Časový ani hodnotový test se na dividendy nevztahují. Ty se týkají prodeje, ne výnosu z držby. Investor, který má diverzifikované portfolio dividendových akcií a nic neprodává, tedy může být „bez prodejů“ a přesto s povinností podat přiznání.
Oznámení osvobozeného příjmu nad 5 milionů
Tohle je past, na kterou se přijde často až zpětně. Podle § 38v zákona o daních z příjmů se osvobozený příjem vyšší než 5 000 000 Kč musí správci daně oznámit, i když se z něj žádná daň neplatí. Finanční správa upřesňuje, že se každý příjem posuzuje zvlášť a oznámení se podává nejpozději do konce lhůty pro podání daňového přiznání za období, ve kterém jste příjem obdrželi.
S novým režimem od roku 2026 je tohle téma aktuálnější než dřív. Dokud existoval strop 40 milionů, velké osvobozené prodeje se řešily jinak. Teď může být celý příjem z prodeje dlouho drženého portfolia osvobozený, a přesto se ohlašuje. Osvobozeno neznamená neviditelné.
Podklady od brokera, které si opatřete
Praktická část, kterou lidé podceňují: daňové přiznání se nedá poctivě vyplnit z paměti. Od brokera si vždy stáhněte roční výpis a projděte tyto body:
- Datum nabytí u každé prodané pozice. Bez něj neobhájíte tříletý časový test, zvlášť pokud jste stejný titul nakupovali opakovaně.
- Hrubé prodejní ceny. Do hodnotového testu vstupuje příjem, ne čistý výsledek obchodu.
- Pořizovací ceny a poplatky. To jsou vaše výdaje, pokud osvobození neplatí.
- Přehled dividend a daně sražené v zahraničí. Bez potvrzení se zápočet dokládá obtížně.
- Přepočet cizí měny na koruny. Broker vám ho obvykle nedodá v podobě, kterou by finanční úřad převzal bez dalšího.
Pokud broker končí, měníte platformu nebo převádíte pozice jinam, stáhněte si výpisy dřív, než účet zrušíte. Doložit nákup starý pět let u zaniklého účtu bývá nepříjemné.
Kdy vůbec musíte podat přiznání
Finanční správa uvádí obecné pravidlo, že přiznání podává ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 50 000 Kč, s dalšími výjimkami. Osvobozené příjmy se do tohoto limitu nepočítají a do přiznání se neuvádějí. Lhůty jsou tři měsíce po skončení roku, čtyři měsíce při elektronickém podání a šest měsíců, podává-li přiznání daňový poradce.
Modelový příklad, čistě pro ilustraci a k přepočítání na vaše čísla: prodáte-li v roce 2026 ETF za 250 000 Kč, které jste koupili před čtyřmi lety, časový test splňujete a příjem je osvobozený bez horní hranice. Prodáte-li stejnou částku z pozice staré rok a půl a pořizovací cena byla 200 000 Kč, zdaňujete rozdíl 50 000 Kč jako ostatní příjem. Ve druhém případě jde o srovnatelný obchod s úplně jinou daňovou dohrou — a rozdíl udělalo jen datum nákupu.
Právě proto má smysl uvažovat o daních už při nastavení strategie, ne až v březnu. Delší investiční horizont nezlepší jen reálný výnos tím, že dá portfoliu čas — u drobného investora zpravidla zjednoduší i daňovou stránku. Podobně jako u DIP, kde daňová podpora přímo souvisí s dobou, po kterou prostředky nevybíráte.
FAQ
Musím podat přiznání, když jsem prodal akcie po pěti letech držby? Pokud jde o cenné papíry a splňujete tříletý časový test, příjem je osvobozený a do přiznání se neuvádí. Přesáhne-li ale jednotlivý osvobozený příjem 5 000 000 Kč, podává se oznámení podle § 38v. Počítá se do stotisícového limitu i to, co jsem prodal se ztrátou? Ano. Do úhrnu vstupuje příjem z prodeje, tedy prodejní cena, bez ohledu na to, zda jste na obchodu vydělali. Platí zrušení stropu 40 milionů i pro kryptoměny? Ne. Finanční správa uvádí, že u kryptoaktiv se limit 40 milionů korun nemění. Zrušení se týká cenných papírů a obchodních podílů. Jak je to s prodeji, které jsem udělal v roce 2025? Ty se posuzují podle pravidel platných pro rok 2025, tedy včetně stropu 40 milionů, i když přiznání podáváte v roce 2026. Musím danit dividendy z českých akcií? Daň z nich obvykle sráží už plátce zvláštní sazbou 15 %, takže je do přiznání neuvádíte. U zahraničních dividend to takto nefunguje a do přiznání patří. Můžu si odečíst ztrátu z investic v dalších letech? U ostatních příjmů podle § 10 ne. Ztrátu lze započíst jen proti příjmům téhož druhu ve stejném zdaňovacím období a do dalších let se nepřenáší.Chcete mít daňovou stránku portfolia v pořádku?
Nejdražší chyby u daní z investic nevznikají špatným výpočtem, ale tím, že se o pravidlech přemýšlí až po prodeji. Projděme si spolu, co v portfoliu držíte, jak dlouho a co z toho plyne pro příští rok — od struktury portfolia přes první kroky do investic po srovnání DIP a doplňkového penzijního spoření. Konkrétní částky si můžete napřed prohnat kalkulačkou investic a přijít rovnou s čísly. U složitějších případů doporučím spolupráci s daňovým poradcem — cílem je, abyste se rozhodovali dopředu, ne zpětně.