OSVČ 2026: zálohy a důchod. Kolik letos platit a co s tím dělat
Minimální zálohy OSVČ pro rok 2026, změna od 1. července, jak se řeší přeplatek a proč platba na minimu vede k nízkému důchodu. S čísly ČSSZ a VZP.
Krátká odpověď zní: OSVČ na hlavní činnost platí v roce 2026 minimální zálohu na sociální pojištění 5 720 Kč měsíčně za leden až červen a 5 005 Kč měsíčně od července, k tomu minimální zálohu na zdravotní pojištění 3 306 Kč měsíčně po celý rok. Celkem tedy 9 026 Kč měsíčně v první polovině roku a 8 311 Kč ve druhé. Kdo platil vyšší zálohu za první pololetí, vznikne mu přeplatek a nemusí o něj zvlášť žádat. A pak je tu druhá část odpovědi, která je pro váš rozpočet za dvacet let podstatnější: platit minimum znamená dostat minimum. Modelově jde o rozdíl kolem 6 900 Kč měsíčně oproti zaměstnanci s průměrnou mzdou.
Tenhle článek proto řeší dvě věci najednou. Nejdřív administrativu, tedy co letos skutečně zaplatíte a kde se letos změnila pravidla. A potom tu nepříjemnější část, o které se u podnikatelů mluví málo: co si tím kupujete a co si nekupujete.
Minimální zálohy OSVČ v roce 2026
Všechna čísla vycházejí z průměrné mzdy, kterou pro sociální zabezpečení stanovila Česká správa sociálního zabezpečení na rok 2026 ve výši 48 967 Kč. Od té se odvozují všechny minimální základy.
U sociálního pojištění je vyměřovacím základem podle ČSSZ 55 % daňového základu a záloha činí 29,2 % z měsíčního vyměřovacího základu. U zdravotního pojištění je podle VZP vyměřovacím základem 50 % daňového základu a pojistné se počítá sazbou 13,5 %.
| Platba (hlavní činnost) | 2025 | 1–6/2026 | od 7/2026 |
|---|---|---|---|
| Sociální — minimální základ | 16 295 Kč | 19 587 Kč | 17 139 Kč |
| Sociální — minimální záloha | 4 759 Kč | 5 720 Kč | 5 005 Kč |
| Zdravotní — minimální základ | — | 24 483,50 Kč | 24 483,50 Kč |
| Zdravotní — minimální záloha | 3 143 Kč | 3 306 Kč | 3 306 Kč |
| Měsíčně celkem | 7 902 Kč | 9 026 Kč | 8 311 Kč |
Pro úplnost tři situace, které se z minima vymykají. OSVČ na vedlejší činnost má podle ČSSZ minimální vyměřovací základ 5 387 Kč a minimální zálohu 1 574 Kč, přičemž povinná účast na důchodovém pojištění jí vzniká až při daňovém základu 117 521 Kč za rok (snižuje se o 9 794 Kč za každý měsíc, kdy činnost nevykonávala). Kdo hlavní činnost zahájil a v předchozích dvaceti letech ji nevykonával, počítá minimum z 25 % průměrné mzdy, tedy základ 12 242 Kč a záloha 3 575 Kč — ale jen v roce zahájení a ve dvou bezprostředně následujících kalendářních letech. Pak se vrací na standardní minimum pro hlavní činnost. Kdo si toho nevšimne, platí ve čtvrtém roce podnikání dál málo a naskakuje mu dluh. A u zdravotního pojištění minimální vyměřovací základ vůbec dodržovat nemusí ten, kdo je zároveň zaměstnancem odvádějícím z hlavního příjmu, kdo je státním pojištěncem nebo invalidou třetího stupně.
Pozor také na dvě různá data splatnosti. Zálohu na sociální pojištění platíte podle ČSSZ v průběhu měsíce, na který se platí. Zálohu na zdravotní pojištění máte podle VZP splatnou až do 8. dne následujícího měsíce. Není to totéž a právě z toho vznikají zbytečná penále.
Co se změnilo od 1. července 2026
Rok 2026 začal zvýšením, které mnoho živnostníků zaskočilo: minimální vyměřovací základ hlavní činnosti vyskočil na 40 % průměrné mzdy. Od 1. července ale nabyla účinnosti změna zákona č. 589/1992 Sb. a základ se vrátil na 35 %. ČSSZ to popisuje přímo: pokles „ze 40 % průměrné mzdy (min. záloha na pojistné 5 720 Kč) na 35 % průměrné mzdy (min. záloha na pojistné 5 005 Kč)“.
Zajímavější je ale to, jak se změna promítne zpětně. Nová výše zálohy se uplatňuje až od července, ale roční zúčtování s tím pracuje jinak. ČSSZ uvádí, že „bude provedeno přepočtení výše záloh na pojistné také pro leden až červen 2026, a to způsobem, jako kdyby změna zákona platila už od ledna 2026“. Kdo tedy celý rok podniká na minimu, zaplatí podle ČSSZ na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti o 8 577 Kč méně.
Jak se řeší přeplatek za první pololetí
Tady se dá udělat chyba z přehnané aktivity i z pasivity. ČSSZ říká, že o vrácení „není nutné žádat, protože tato částka bude spolu s dalšími zálohami na pojistné na rok 2026 započítána do uhrazeného pojistného“ při zúčtování přehledu o příjmech a výdajích za rok 2026. Pokud tedy nespěcháte, nemusíte dělat nic a přeplatek se vyrovná sám.
Druhá cesta je aktivní. Kdo v lednu až červnu platil minimální zálohu 5 720 Kč a peníze chce zpět dřív, může podle ČSSZ nejpozději do konce roku 2026 požádat příslušnou správu sociálního zabezpečení o vrácení rozdílu. Pro živnostníka s napjatým cash flow to není zanedbatelná částka.
Proč nízké zálohy znamenají nízký důchod
Teď k té části, kterou v poradně slyším nejčastěji až ve chvíli, kdy je pozdě. Starobní důchod se skládá ze základní výměry, která je podle ČSSZ od 1. 1. 2026 ve výši 4 900 Kč a je pro všechny stejná, a z procentní výměry, která se počítá z vašich vyměřovacích základů. A právě tu si platíte zálohami.
Procentní výměra u důchodů přiznaných v roce 2026 činí podle ČSSZ 1,495 % výpočtového základu za každý rok pojištění. Kdo měl důchod přiznaný dřív, má 1,5 %. Výpočtový základ vzniká redukcí: do 21 546 Kč se započítává 99 % a z částky nad 21 546 Kč do 195 868 Kč jen 26 %.
Pojďme si to ukázat na modelovém výpočtu. Zdůrazňuji, že jde o zjednodušení v dnešních číslech, které nepracuje s budoucí valorizací ani s koeficienty nárůstu vyměřovacích základů. Skutečný důchod spočítá jen ČSSZ.
Vezměme dva lidi se stejnými čtyřiceti lety pojištění. První je OSVČ, která po celou dobu platí minimum, tedy základ 17 139 Kč měsíčně. Ten se do redukční hranice vejde celý, takže výpočtový základ zůstává prakticky stejný a modelový důchod vychází asi na 15 000 Kč. Druhý je zaměstnanec s průměrnou mzdou 48 967 Kč. Jeho základ se redukuje ostře, ale i tak mu modelově vyjde přibližně 21 900 Kč.
Pro srovnání: průměrný starobní důchod po lednové valorizaci vychází podle propočtu MPSV k lednu 2026 na 21 839 Kč, takže model zaměstnance sedí velmi blízko realitě. A to je právě ta nepříjemná zpráva — u OSVČ na minimu je rozdíl proti průměru dané systémem, ne shodou okolností.
Co s tím dělat
První krok stojí nula korun: zkontrolujte si, co má stát skutečně zapsáno. ČSSZ zpřístupňuje na ePortálu službu, která se od 1. 1. 2026 jmenuje informativní výpis konta a obsahuje přehled dob důchodového pojištění, náhradních dob i vyměřovacích základů od roku 1986. Mezery se dohledávají mnohem snáz teď než při podání žádosti o důchod — podrobně to rozebírám v článku o chybějících dobách pojištění u ČSSZ.
Druhý krok je rozhodnutí, jestli chcete rozdíl dorovnat státním systémem, nebo vlastním. Dobrovolně vyšší vyměřovací základ je legitimní volba, ale je nejdražší: platíte 29,2 % a redukční hranice vám z každé koruny nad 21 546 Kč započte jen 26 %. U vyšších příjmů proto většina podnikatelů, se kterými pracuji, volí kombinaci — minimum nebo o něco vyšší základ ve státním systému a zbytek řeší po svém.
Třetí krok je nastavit vlastní zdroj příjmu na stáří. Kde má smysl využít daňově podporované produkty jako DIP nebo DPS a kde naopak běžná investice, srovnávám v článku DIP vs. DPS vs. vlastní investice. Důležité je, že u OSVČ musí být pořadí jiné než u zaměstnance: nejdřív likvidní rezerva, protože živnostník nemá nemocenskou automaticky, teprve potom dlouhodobé odkládání.
Čtvrtý krok je spočítat si, o jakou částku vlastně jde. Zadejte si do kalkulačky renty rozdíl mezi modelovým důchodem a částkou, se kterou chcete v důchodu žít. Vyjde vám měsíční úložka, kterou potřebujete odkládat. To je konkrétní číslo, se kterým se dá pracovat — na rozdíl od obecného pocitu, že „na důchod si musím něco dát“. Jak taková renta vzniká a co všechno do výpočtu patří, rozebírám v článku kolik potřebuji na rentu.
FAQ
Musím od července snížit zálohu sám? Ano, výši trvalého příkazu si upravíte vy. Minimální záloha na sociální pojištění je od července 5 005 Kč. Kdo platí zálohu vyšší než minimální, protože mu tak vyšla z přehledu, ji nesnižuje. Kdy dostanu zpět přeplatek za leden až červen? Buď automaticky při zúčtování přehledu o příjmech a výdajích za rok 2026, nebo dřív — ČSSZ umožňuje požádat o vrácení nejpozději do konce roku 2026. Změnila se i záloha na zdravotní pojištění? Ne. Minimální záloha u zdravotního pojištění je podle VZP 3 306 Kč měsíčně po celý rok 2026 a červencová změna se jí netýká. Vyplatí se platit dobrovolně vyšší zálohy na důchod? Záleží na příjmu a horizontu. Kvůli redukčním hranicím se z částky nad 21 546 Kč započítává do výpočtového základu jen 26 %, takže efekt každé další koruny rychle klesá. U vyšších příjmů proto většinou dává smysl kombinace se soukromým řešením. Kolik let pojištění vlastně potřebuji? Pro řádný starobní důchod je u lidí dosahujících důchodového věku po roce 2018 potřeba 35 let, pro předčasný důchod alespoň 40 let. Roky, kdy jste podnikali jako OSVČ na vedlejší činnost bez účasti na důchodovém pojištění, se přitom nemusí započítat.Chcete vědět, jak na tom budete vy?
Zálohy na minimu jsou legitimní volba, dokud je to volba vědomá a víte, co to znamená za dvacet let. Pojďme si spočítat, jaký důchod vám z vašich skutečných vyměřovacích základů vychází, jaká část z toho zbude po inflaci a kolik byste potřebovali odkládat, abyste na tom byli tak, jak si představujete. Začít můžete sami v kalkulačce renty, na konzultaci to pak projdeme na vašich číslech.