Zpět na blog

Blockchain: jak funguje a k čemu je (a k čemu ne)

Distribuovaná účetní kniha, bloky zřetězené hašem, proof of work a proof of stake, chytré kontrakty a stablecoiny. Co technologie umí, co neřeší a jak ji vidí BIS, ECB a ČNB.

Blockchain: jak funguje a k čemu je (a k čemu ne)

Krátká odpověď zní: blockchain je způsob, jak vést jednu společnou účetní knihu mezi lidmi, kteří si navzájem nevěří a nemají nad sebou žádnou autoritu, která by záznamy ověřovala. Toho dosahuje tím, že kopii knihy má každý účastník, nové záznamy se přidávají po blocích, každý blok je kryptograficky svázaný s předchozím a o tom, který blok je platný, rozhoduje předem daný mechanismus shody. Cenou za to je pomalost, nákladnost a nevratnost. Právě proto má technologie smysl jen tam, kde chybějící důvěra mezi stranami stojí víc než tyto nevýhody. Tento článek vysvětluje mechaniku; o tom, zda a kolik kryptoaktiv patří do portfolia, píšu samostatně v článku o bitcoinu a kryptu v portfoliu.

Účetní kniha, kterou má každý

Banka vede účty ve své databázi a vy jí věříte, že zůstatek nezmění. Blockchain tuto důvěru nahrazuje redundancí. Banka pro mezinárodní platby (BIS) ve své výroční zprávě z roku 2018 popisuje, že v síti bez povolení, jakou je bitcoin, si každý účastník uchovává úplnou kopii historie všech transakcí. Nový záznam se nezapisuje na jedno místo, ale rozešle se všem, a platným se stává teprve tehdy, když ho síť přijme podle pravidel protokolu.

Z toho plyne první praktická vlastnost. Neexistuje správce, který by mohl záznam smazat, opravit nebo zablokovat, a zároveň neexistuje nikdo, na koho se obrátit, když se něco pokazí. Česká národní banka to formuluje z pohledu držitele: ztráta nebo odcizení přístupových údajů může znamenat nevratnou ztrátu kryptoaktiv. Nevratnost není chyba systému, je to jeho základní vlastnost.

Bloky a haš: proč se minulost nedá tiše přepsat

Transakce se shlukují do bloků. Každý blok obsahuje kromě transakcí také kryptografický otisk, takzvaný haš, předchozího bloku. Haš je krátký řetězec znaků vypočtený z celého obsahu bloku tak, že jakákoli změna obsahu, byť v jediném znaku, dá úplně jiný výsledek.

Právě tohle řetězení chrání historii. Kdyby někdo chtěl změnit transakci ve starém bloku, změnil by se haš tohoto bloku, a tím i údaj uložený v bloku následujícím, a tak dál až po ten nejnovější. Podle BIS by falšovatel musel přepočítat všechny následující bloky, a to rychleji, než zbytek sítě přidává nové. V síti s dostatečným výpočetním výkonem je to prakticky nemožné.

Kdo rozhodne, který blok platí

Když má knihu každý a nikdo není nadřízený, musí existovat pravidlo, jak se síť shodne na jediné verzi pravdy. Tomu se říká mechanismus konsenzu a dva nejrozšířenější se liší především v tom, co stojí právo přidat blok.

Proof of work používá bitcoin. Podle popisu BIS soutěží těžaři o právo přidat blok řešením výpočetně náročné úlohy; kdo ji vyřeší první, blok přidá a dostane odměnu v nově vzniklých mincích a poplatcích. Úloha nemá jiný smysl než být drahá. Právě drahost ale chrání síť: kdo by chtěl historii přepsat, musel by ovládat víc než polovinu výpočetního výkonu celé sítě. BIS zároveň připomíná odvrácenou stranu. Spotřeba elektřiny na těžbu bitcoinu byla v roce 2018 srovnatelná se spotřebou středně velké ekonomiky, například Švýcarska.

Proof of stake používá od roku 2022 síť Ethereum. Právo přidat blok se nesoutěží výpočtem, ale losuje se mezi účastníky, kteří v síti zamkli vlastní mince jako zástavu. Kdo by se pokusil síť podvést, o zástavu nebo její část přijde. Evropská centrální banka ve svém makroobezřetnostním bulletinu z července 2022 cituje odhad Ethereum Foundation, podle kterého přechod z proof of work na proof of stake sníží spotřebu energie o 99,95 % při zachování stejné funkčnosti.

−99,95 %
Odhadované snížení spotřeby energie sítě Ethereum přechodem z proof of work na proof of stake podle odhadu Ethereum Foundation, který cituje ECB v bulletinu z července 2022

Oba mechanismy řeší tutéž otázku a oba mají cenu. Proof of work platí elektřinou, proof of stake koncentrací vlivu u těch, kdo mají největší zástavu. Ani jeden není zadarmo a ani jeden nezaručuje, že se síť nikdy nerozdělí.

Finalita, rychlost a cena transakce

Tady se technologie liší od toho, na co jsme zvyklí u karet a bankovních převodů, a tři čísla z analýzy BIS to ukazují lépe než jakýkoli popis.

VlastnostBlockchain bez povolení (bitcoin, údaje BIS 2018)Běžná platební infrastruktura
Propustnostřádově jednotky transakcí za sekundukaretní sítě řádově desítky tisíc za sekundu
Velikost knihypřibližně 170 GB v roce 2018, růst kolem 50 GB ročně; každý plný uzel ověřuje celou historiiuživatel nedrží nic, historii vede provozovatel
Finalitapravděpodobnostní: čím víc bloků přibude za transakcí, tím hůř se dá zvrátitprávní: zúčtování je definitivní k danému okamžiku
Cena při přetíženípoplatky rostou skokově, BIS to dokládá na přelomu let 2017 a 2018poplatek pevný nebo smluvní
Co se stane při sporusíť se může rozdělit na dvě verze (fork), jako v březnu 2013rozhodne provozovatel, soud nebo arbitr

Pojem pravděpodobnostní finalita stojí za zastavení. U bankovního převodu existuje okamžik, od kterého je platba právně definitivní. U bitcoinu takový okamžik není. Transakce je s každým dalším blokem jistější, ale nikdy není jistá absolutně, protože síť se teoreticky může shodnout na jiné verzi historie. V praxi se proto na potvrzení čeká několik bloků a u velkých částek déle.

BIS z toho vyvozuje závěr, který platí dodnes: veřejný blockchain je pro roli běžných peněz nevhodný, protože nezvládá objem, je drahý a jeho hodnota kolísá. To není soud o technologii jako takové, ale o jednom jejím použití.

Blockchain s povolením: kde technologie dává smysl

Vedle veřejných sítí, do kterých může vstoupit kdokoli, existují sítě s povolením, kde bloky ověřuje jen předem určený okruh důvěryhodných uzlů. BIS je řadí blíž k tradičním platebním systémům než ke kryptoměnám, a zároveň právě u nich vidí praktický přínos: tam, kde si mnoho stran vede každá vlastní evidenci téže věci a pak ji pracně sesouvá, může jedna sdílená kniha ušetřit čas i chyby.

BIS uvádí příklad Světového potravinového programu OSN, který distribuoval pomoc přes veřejnou síť Ethereum a po přechodu na verzi s povolením snížil transakční náklady přibližně o 98 %. Tím se ale vzdal toho, co dělá veřejný blockchain veřejným: kdokoli už ověřovat nemůže. Podobně se dívá Evropská centrální banka na použití distribuovaných registrů při vypořádání cenných papírů: přínos vidí ve sdílené evidenci mezi známými účastníky, ne v odstranění důvěryhodných institucí.

Chytré kontrakty a tokeny

Sítě jako Ethereum umožňují do bloků ukládat nejen převody, ale i programy. Chytrý kontrakt je kód, který se provede sám, jakmile nastanou předem definované podmínky: přijde platba, uplyne lhůta, jiný kontrakt ohlásí výsledek. Není to smlouva v právním smyslu, je to automat. Když je v něm chyba, provede se i s chybou, a nevratnost sítě znamená, že ji nikdo nevrátí.

Na chytrých kontraktech stojí tokeny, tedy digitální jednotky, které síť eviduje vedle své vlastní mince. Evropské nařízení o trzích kryptoaktiv, známé jako MiCA, rozlišuje tři kategorie. Tokeny vázané na aktiva mají držet hodnotu odkazem na jiné aktivum nebo koš aktiv, elektronické peněžní tokeny mají držet hodnotu odkazem na jednu oficiální měnu, a všechna ostatní kryptoaktiva tvoří třetí, nejširší skupinu, do které patří i bitcoin. Prvním dvěma kategoriím se v běžné mluvě říká stablecoiny.

Právě u stablecoinů je vidět, co regulace řeší a co ne. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) uvádí, že se nařízení použije obecně od prosince 2024 s přechodným obdobím pro poskytovatele do 1. července 2026, a že bílé knihy kryptoaktiv regulátoři neschvalují, za jejich obsah odpovídá vydavatel. Regulace tedy hlídá, kdo a za jakých podmínek tokeny vydává a s nimi obchoduje. Nehlídá, zda konkrétní token skutečně drží hodnotu, kterou slibuje. Daňově má rozlišení praktický dopad: osvobození příjmu z prodeje kryptoaktiv po třech letech držení se na elektronický peněžní token nevztahuje, jak podrobněji píšu v článku o daních z investic.

Co blockchain neřeší

Technologie zaručuje, že zapsaný záznam nikdo tiše nezmění. Nezaručuje nic dalšího, a právě tady vznikají nedorozumění.

Kvalitu dat na vstupu. Blockchain spolehlivě uchová i nepravdivý údaj. Když někdo do knihy zapíše, že zboží dorazilo, a nedorazilo, síť zápis ochrání stejně pečlivě jako pravdivý. Neměnnost se týká záznamu, ne skutečnosti.

Právní vymahatelnost. Zápis v síti není rozhodnutí soudu ani katastru. Vlastnictví bytu v Česku vzniká zápisem do katastru nemovitostí, ne tokenem, a chytrý kontrakt nenahrazuje smlouvu se všemi jejími náležitostmi. Když protistrana nesplní to, co je mimo síť, síť s tím nic neudělá.

Ztrátu klíče a podvod. Přístup k prostředkům dává soukromý klíč a jen ten. ČNB upozorňuje, že jeho ztráta nebo odcizení může znamenat nevratnou ztrátu, a evropské orgány dohledu EBA, EIOPA a ESMA ve svém varování pro spotřebitele zdůrazňují, že se na kryptoaktiva nevztahují kompenzační systémy známé z tradičních finančních produktů. Technologie odstraňuje prostředníka, a s ním i reklamaci.

Rychlost a náklady. Čísla z tabulky výše nejsou dětské nemoci, ale důsledek konstrukce. Každý pokus o zrychlení veřejné sítě znamená slevit z decentralizace, nebo přesunout část provozu mimo hlavní knihu.

Technologie a investice jsou dvě různé otázky

Skutečnost, že mechanismus funguje elegantně, neříká nic o tom, kolik má stát jednotka, která na něm běží. Většina toho, co lidé o blockchainu vědí, se týká ceny bitcoinu, a většina toho, co je na technologii zajímavé, s cenou nesouvisí. Kdo chce rozumět tomu, zda a kolik kryptoaktiv unese jeho portfolio, najde odpověď v článku o bitcoinu a kryptu v portfoliu a v přehledu typů investic. Kdo chce rozumět technologii, má ji v tomto textu, a může ji posuzovat bez ohledu na to, co dělá graf.

FAQ

Je blockchain totéž co bitcoin? Ne. Bitcoin je jedna konkrétní síť a jedna měna, která na blockchainu běží. Blockchain je způsob vedení sdílené knihy, který používají tisíce dalších sítí, veřejných i s povolením, včetně takových, kde žádná měna neexistuje. Dá se záznam v blockchainu smazat? Ve veřejné síti prakticky ne, dokud většina sítě dodržuje pravidla. To je jeho hlavní přednost a zároveň důvod, proč se nehodí na data, která má být možné opravit nebo z důvodu ochrany soukromí odstranit. Proč bitcoin spotřebuje tolik elektřiny a Ethereum ne? Bitcoin používá proof of work, ve kterém se právo přidat blok získává výpočetní soutěží; energie je tu záměrná cena za bezpečnost. Ethereum přešlo v roce 2022 na proof of stake, kde se právo losuje mezi držiteli zástavy, a podle odhadu citovaného ECB tím snížilo spotřebu o 99,95 %. Je transakce v blockchainu okamžitá a definitivní? Ani jedno. Zápis do bloku trvá minuty a finalita je pravděpodobnostní: s každým dalším blokem je zvrácení méně pravděpodobné, ale nikdy vyloučené. Proto se u větších částek čeká na více potvrzení. Je stablecoin bezpečný, když má držet hodnotu eura? Slibuje to, ale slib plní vydavatel, ne síť. MiCA reguluje, kdo takové tokeny smí vydávat a jaké rezervy má držet, neručí ale za to, že hodnota bude dodržena. Bílé knihy tokenů regulátoři neschvalují. Kde se blockchain používá mimo kryptoměny? V sítích s povolením mezi známými účastníky, například při distribuci humanitární pomoci, kterou BIS popisuje u Světového potravinového programu, nebo v pilotních projektech vypořádání cenných papírů, které analyzuje ECB. Společný rys je vždy stejný: víc stran vede evidenci téže věci a chce ji sdílet, aniž by jedna z nich měla nad ostatními moc.

Chcete oddělit technologii od rozhodnutí o penězích?

Tenhle článek vám má dát to první: rozumět, co síť dělá, co zaručuje a co ne, aby vás nepřesvědčil ani nadšenec, ani odpůrce. To druhé, tedy zda a v jaké váze patří kryptoaktiva do vašeho portfolia, je otázka na vaši rezervu, cíle a schopnost unést ztrátu, a probírám ji v článku o bitcoinu v portfoliu. Pokud si chcete obě otázky projít nad vlastními čísly, začněte v kalkulačce investice tím, co vaše dlouhodobé cíle vyžadují od základu portfolia. Jsem vázaný zástupce OK KLIENT a.s. a k investicím přistupuji stejně jako ke zbytku financí: nejdřív vaše situace a horizont, teprve pak konkrétní nástroj — a technologie je až za tím.

Kontaktní formulář

Pokud máte jakýkoliv dotaz, neváhejte mě kontaktovat.

Kalendář zajišťuje služba Calendly (Calendly LLC, USA). Kliknutím jej načtete — jak nakládáme s údaji.

Nebo mi napište či zavolejte přímo: [email protected] +420 777 121 403

nebo mi napište přes formulář:

Pole označená jsou povinná.

Ozvu se do dvou pracovních dnů. Konzultace je zdarma.

Odesláním formuláře souhlasíte se zpracováním osobních údajů.