Zpět na blog

Co inflace udělá s penězi, které vám leží na účtu

Inflace nemění číslo na účtu, ale to, co si za něj koupíte. Spočítáme, co s penězi udělá 2% cíl ČNB za deset let a jak velkou rezervu držet.

Co inflace udělá s penězi, které vám leží na účtu

Krátká odpověď zní: číslo na účtu se nezmění, ale to, co si za něj koupíte, ano. Peníze, které leží bez zhodnocení, ztrácejí kupní sílu tempem inflace. Cílem České národní banky je 2 % ročně (zdroj: ČNB), a i tahle „klidná“ hodnota má za deset let viditelný dopad. V modelovém příkladu, kde na účtu leží 300 000 Kč a ceny rostou přesně o 2 % ročně, odpovídá kupní síla po deseti letech asi 246 100 dnešním korunám. Na výpisu bude pořád stát 300 000 Kč. Rozdíl je zhruba 54 000 Kč, které nikdo neodečetl, a přesto zmizely.

Když tohle klientům ukážu poprvé, reakce bývá stejná: „Takže mám všechno investovat?“ Ne. Odpověď je nudnější a praktičtější. Část peněz na účtu ležet má a ztráta kupní síly je cena, kterou za jejich dostupnost platíte vědomě. Problém nastává až u částky, která tam leží bez důvodu a bez plánu. Kde přesně ta hranice je, si projdeme dál, a průběžně si to můžete přepočítat na svá čísla v kalkulačce inflace.

Nominální a reálná hodnota: dvě různá čísla

Nominální hodnota je to, co vidíte na výpisu. Reálná hodnota je totéž číslo přepočtené na dnešní kupní sílu — tedy odpověď na otázku, kolik zboží a služeb si za tu částku pořídíte. Inflace působí výhradně na tu druhou. Právě proto je tak nenápadná: nepřijde žádná transakce, žádný poplatek, žádné oznámení. Zůstatek se nehne a přitom se každý rok trochu scvrkne to, co za něj dostanete.

Přepočet je jednoduchý. Reálná hodnota se získá dělením nominální částky součinitelem růstu cen, tedy dělením číslem (1 + inflace) na počet let. Při 2 % a deseti letech vychází dělitel přibližně 1,219, takže dnešní stokoruna má za deset let kupní sílu zhruba 82 dnešních korun.

Co udělá 2% inflace za deset a dvacet let

Následující tabulka je modelový příklad: 300 000 Kč leží na účtu bez jakéhokoli zhodnocení a ceny rostou stabilně o 2 % ročně, tedy přesně na inflačním cíli ČNB. Skutečná inflace samozřejmě takhle rovnoměrná nebývá, jde o ilustraci mechanismu, ne o předpověď.

Doba drženíZůstatek na účtuKupní síla v dnešních korunáchZtráta kupní síly
1 rok300 000 Kč294 100 Kč1,96 %
5 let300 000 Kč271 700 Kč9,4 %
10 let300 000 Kč246 100 Kč18,0 %
20 let300 000 Kč201 900 Kč32,7 %
18 %
ztráta kupní síly za deset let při 2% inflaci a nulovém zhodnocení — modelový příklad, ne předpověď

Dvě věci na té tabulce stojí za pozornost. První: efekt se s časem zrychluje, protože se skládá. Druhá: 2 % je inflační cíl, tedy spodní patro úvahy. Kdyby ceny rostly o 3 % ročně, ztratí stejná částka za deset let přibližně čtvrtinu reálné hodnoty. Proto se u peněz, které mají někde ležet deset a více let, vyplatí počítat s několika scénáři, ne s jedním.

Proč rezerva na účtu i tak dává smysl

Z předchozí tabulky by se dalo usoudit, že peníze na účtu jsou chyba. Nejsou. Likvidní rezerva má jediný úkol: být okamžitě k dispozici v plné výši a bez ohledu na to, co zrovna dělají trhy. Rozbitá pračka, výpadek příjmu, oprava auta, doplatek u lékaře. Když na tyhle situace nemáte hotovost, řešíte je úvěrem nebo prodejem investice v nevhodnou chvíli, a obojí bývá dražší než pár procent ztracené kupní síly.

Ztráta na rezervě je tedy cena za dostupnost peněz, ne prohra. Platíte za jistotu, že peníze budou k dispozici zítra ráno. Chyba nespočívá v tom, že rezervu držíte, ale v tom, že ji držíte několikanásobně větší, než potřebujete, a bez toho, abyste si to kdy spočítali.

Jak velkou rezervu držet

V praxi vycházím z měsíčních výdajů domácnosti, ne z příjmu. Sečtěte, kolik reálně utratíte za měsíc včetně splátek, a vynásobte počtem měsíců, které chcete pokrýt. Zaměstnanci se stabilním příjmem obvykle stačí kratší horizont, živnostník s kolísavými zakázkami nebo domácnost s jedním příjmem potřebují delší. K tomu připočtěte peníze na konkrétní výdaje, které víte, že do dvou let přijdou — nové auto, rekonstrukce, svatba. Ty na účet patří, i kdyby inflace byla dvojnásobná, protože horizont je krátký a nemáte prostor přečkat pokles hodnoty.

Kde je hranice mezi rezervou a zbytečně drženou hotovostí

Hranice je přesně tam, kde končí odpověď na otázku „na co ty peníze jsou“. Pokud odpověď zní „na nečekané výdaje“ nebo „na auto příští rok“, jde o rezervu a patří na účet. Pokud odpověď zní „nevím“ nebo „nějak jsem se k tomu nedostal“, jde o zbytečně drženou hotovost, kterou inflace umazává bez jakéhokoli protiplnění.

Když se ptám klientů, kolik mají na běžném a spořicím účtu dohromady, poměrně často vyjde částka odpovídající roku výdajů i víc. Není to výsledek rozhodnutí, je to výsledek odkládání. Peníze se nastřádaly, nikdo je nikam neposlal a zůstaly ležet. Rozdíl mezi vědomě drženou rezervou a nevědomě drženou hotovostí je přitom velký: první je nástroj, druhá je náklad.

Užitečné rozdělení, které používám při rodinném finančním plánu, vypadá takhle. Peníze do dvou let: na účet, dostupnost je důležitější než výnos. Peníze na tři až sedm let: konzervativnější řešení s nižším kolísáním. Peníze na deset a více let: investiční horizont, který dává smysl řešit jinak než hotovostí. Klíčové je, že o zařazení nerozhoduje částka, ale čas, kdy peníze budete potřebovat.

Reálný výnos: číslo, které stojí za sledování

Reálný výnos je výnos po odečtení inflace. Je to jediné číslo, které vypovídá o tom, jestli vaše peníze skutečně rostou, nebo jen dohánějí ceny. Nepočítá se prostým odečtením, ale podílem: (1 + nominální výnos) děleno (1 + inflace), minus jedna. U malých hodnot je rozdíl proti odečítání zanedbatelný, u vyšších už ne.

Modelový příklad: pokud by peníze rostly o 3 % ročně a inflace byla 2 %, reálný výnos vychází přibližně 0,98 % ročně. Stejných 300 000 Kč by za deset let mělo kupní sílu asi 330 700 dnešních korun místo 246 100. Tři procenta jsou tady výhradně modelovým vstupem do výpočtu, ne parametrem jakéhokoli produktu — u investic hodnota kolísá, může klesat i stoupat a budoucí výnos nelze předem stanovit ani slíbit.

Zvyk sledovat reálný a ne nominální výnos mění uvažování víc než jakákoli konkrétní tabulka. Jakmile si zvyknete odečítat inflaci, přestanou vás uklidňovat čísla, která jen drží krok s cenami.

Co s penězi nad rámec rezervy

Rozhodnutí, kam s částkou nad rezervu, závisí na horizontu a na tom, jak snesete kolísání hodnoty. Užitečné je znát daňový rámec, protože ten výsledný reálný výnos ovlivňuje.

U cenných papírů platí časový test tří let a hodnotový test, tedy úhrn příjmů z prodeje do 100 000 Kč za zdaňovací období (zdroj: Finanční správa). U produktů spoření na stáří aktuálně platí jednotný roční limit odpočtu 48 000 Kč a podmínkou je minimálně deset let trvání a věk 60 let u smluv od 1. 1. 2024 (zdroj: Finanční správa). Příspěvek zaměstnavatele na spoření na stáří je osvobozen do 50 000 Kč ročně (zdroj: Finanční správa). Pokud tuhle oblast teprve otevíráte, projděte si nejdřív jak začít investovat a teprve pak řešte konkrétní nástroj. Pořadí opačně nefunguje.

Zároveň platí, že žádné z těchto řešení nenahrazuje rezervu. Investice a rezerva nejsou konkurenti, jsou to dvě různé úlohy. Podrobnější pohled na jednotlivé nástroje najdete na stránce investice.

FAQ

Znamená inflace, že mi z účtu ubývají peníze? Ne. Zůstatek zůstává stejný, klesá jeho kupní síla. Na výpisu se proto ztráta nikdy neobjeví jako položka. Kolik peněz má člověk držet na účtu? Tolik, kolik odpovídá rezervě na několik měsíců výdajů plus plánovaným výdajům nejbližších dvou let. Konkrétní počet měsíců závisí na stabilitě příjmu. Ochrání mě spořicí účet před inflací? Záleží na vztahu úročení a inflace v daném období. Rozhodující je reálný výnos, tedy rozdíl mezi zhodnocením a růstem cen — ten může být kladný i záporný. Proč se počítá s 2 %, když inflace bývala vyšší? 2 % je inflační cíl ČNB, tedy dlouhodobá kotva úvahy. Skutečná inflace se od cíle odchyluje oběma směry, proto se vyplatí spočítat víc scénářů. Vyřeší problém investování? Investování je nástroj pro peníze s delším horizontem. Hodnota investice kolísá, může klesat i stoupat a výnos není předem daný. Rezervu proto nenahrazuje.

Chcete si to spočítat na svých číslech?

Zkuste si nejdřív dosadit vlastní částku a horizont do kalkulačky inflace — uvidíte rozdíl mezi variantou bez zhodnocení a variantou se zadaným výnosem. Pokud vám z toho vyjde, že na účtu leží víc, než potřebujete, dává smysl projít celou strukturu úspor najednou: kolik má tvořit rezerva, co má krátký horizont a co ten dlouhý. Rád vám v tom pomůžu jako vázaný zástupce OK KLIENT a.s. — bez tlaku na okamžité rozhodnutí a s tím, že první krok je vždycky spočítat, ne podepsat.

Kontaktní formulář

Pokud máte jakýkoliv dotaz, neváhejte mě kontaktovat.

Kalendář zajišťuje služba Calendly (Calendly LLC, USA). Kliknutím jej načtete — jak nakládáme s údaji.

Nebo mi napište či zavolejte přímo: [email protected] +420 777 121 403

nebo mi napište přes formulář:

Pole označená jsou povinná.

Ozvu se do dvou pracovních dnů. Konzultace je zdarma.

Odesláním formuláře souhlasíte se zpracováním osobních údajů.